Boje o Slovensko 1919

Boje o Slovensko 1919

Na základě rozkazu ministra národní obrany Václava Klofáče překročily československé jednotky pod velením italských důstojníků 27. dubna 1919 provizorní československo-maďarskou demarkační linii. Podnětem k tomuto dohodovými mocnostmi oficiálně neschválenému výpadu byly předcházející úspěšné operace rumunské armády proti maďarským silám, které byly převážně soustředěny na rumunské frontě.

Na jednom ze dvou hlavních operačních směrů českoslovenští legionáři postupovali s obrněným vlakem podél železnice na důležitý dopravní uzel Sajószentpeter a dále na průmyslové a správní středisko Miskolc ležící necelých 60 km jihovýchodně od Tornaľy. Ani zkušené legionářské jednotky nebyly svou výzbrojí a výstrojí, ani početním stavem (sníženým částečnou demobilizací) připraveny na větší bojové střety. Nepočítala s nimi ani vláda v Praze, ani italské velení přímo na místě. Zákrok byl oficiálně prezentován jako policejní akce směřující k obsazení území opuštěného maďarskými bolševickými silami, aby se zamezilo rabování a ochránilo civilní obyvatelstvo.

První fáze operace se zdařila a Miskolc byl obsazen již 2. května téměř bez boje a beze ztrát. Kromě značného množství cenných surovin zde byl zajištěn i početný park parních lokomotiv, které sem Maďaři svezli téměř z celého slovenského území.

Jediným padlým československým vojákem v průběhu této akce byl italský legionář Josef Benda z 32. střeleckého pluku. Padl 29. dubna 1919 ve Štrkovci na slovenské straně současné slovensko-maďarské hranice. Narodil se 4. června 1888 v Brandýse nad Labem. Zajat byl na řece Soča v srpnu 1917 a do legií vstoupil 16. dubna roku následujícího. Boje na obou stranách italské fronty přežil bez větší újmy na zdraví. Osudnými se mu stali až maďarští bolševici, mezi nimiž ovšem působila také významná česká úderka vedená Antonínem Janouškem z Nymburku, jenž na přelomu dubna a května 1919 organizoval shazování bolševických letáků z maďarských letadel nad československými jednotkami.

Hrob Josefa Bendy jsme objevili ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce v průběhu pietní cesty po hrobech padlých československých vojáků k 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019.

Předpokládali jsme, že náhrobek k letošnímu 105. výročí bojů zrestaurujeme, ale jeho struktura byla natolik narušena, že to nebylo možné. Nechali jsme zhotovit kamennou kopii, která bude na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy osazena v květnu letošního roku. 

Odkaz na hrob Josefa Bendy v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-55526&coid=228&con=Slovensko&hid=1&hin=Boje%20o%20%c4%8cS%20hranice%20(1918-1919)&fnin=Josef&srn=Benda&st=0&

Momentka z pietního aktu u příležitosti 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019

Momentka z pietního aktu u příležitosti 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019
Zdroj: MO ČR

Původní náhrobek legionáře Josefa Bendy. Hrob se nachází ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce

Původní náhrobek legionáře Josefa Bendy. Hrob se nachází ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce
Zdroj: MO ČR

Kamenná kopie, která bude osazena na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy v květnu letošního roku

Kamenná kopie, která bude osazena na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy v květnu letošního roku
Zdroj: MO ČR

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.