Bitva u Slivice

Bitva u Slivice

Německé jednotky vedené fanatickým generálem Carlem von Pückler-Burghausem se pokusily po svém ústupu z Prahy 9. května 1945 uniknout do amerického zajetí, čehož už nedosáhly, jelikož velitel hlavních sil na západní frontě generál Dwight D. Eisenhower vyhlásil, že po půlnoci po 8. květnu nepřijmou do amerického zajetí žádného německého vojáka. Výše zmíněné jednotky uvázly proto u demarkační čáry v kotli u Slivice, kde se odmítly vzdát sovětské armádě a mstily se místnímu obyvatelstvu. Vybudovaly zde rovněž obranné postavení, a to v prostoru Buk - Slivice - milínské nádraží - Kozí vrch, které tvořily tři linie těžké techniky včetně tanků a minometů a přes 6000 vojáků SS.

Ve snaze donutit Němce ke složení zbraní vyrazilo proti nim 11. května 1945 několik desítek partyzánů ze skupiny Smrt fašismu a členů revoluční gardy. Jeden oddíl postupoval od Brodu, další od Jerusalema a třetí od Hájů. V okamžiku, kdy se tito bojovníci dostali do palebného pásma německých zbraní, stali se snadnými terči protivníka. Z vojenského hlediska neměla akce partyzánů proti silnějšímu nepříteli sebemenší šanci na úspěch. Němečtí vojáci navíc využívali různých lstí a léček, při kterých nemilosrdně likvidovali soupeře.

Situaci zachránily až předsunuté jednotky Rudé armády, které do vzniklého boje zasáhly téhož dne odpoledne a večer. Palebné pozice si Rudá armáda vytvořila mezi Svatou Horou a Háji, u Brodu a před Raděticemi. Jejich zdrcující úder za použití děl a kaťuší znamenal konec německého odporu. Asi ve 3 hodiny ráno 12. května utichla střelba. Zdecimovaní Němci definitivně kapitulovali, což stvrdil v nedalekém rakovickém mlýně u Čimelic zmíněný Carl von Pückler-Burghaus, jenž poté spáchal sebevraždu. Vítěznou stranu zastupoval sovětský generálmajor Ivan Fedotovič Serjogin, velitel 104. gardové střelecké divize, a americký plukovník Allison, náčelník štábu 4. tankové divize XII. sboru.

Odkazy na pomníky naleznete v Evidenci válečných hrobů zde:

Památník Vítězství z roku 1970 připomínající bitvu u Slivice:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2120-2293

Pomník věnovaný rudoarmějcům:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2120-2325

Pomník obětem bitvy u Slivice v obci Buk:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2120-2096

Pomník věnovaný zachráncům - ruským i českým partyzánům a obětem padlým v revoluci 5.-11. 5. 1945:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2120-2255

Dobový záběr z bitvy u Slivice v květnu 1945

Dobový záběr z bitvy u Slivice v květnu 1945
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Konec války v r. 1945 v Rakovicích, kde v místním mlýně byla podepsána konečná kapitulace německých vojsk

Konec války v r. 1945 v Rakovicích, kde v místním mlýně byla podepsána konečná kapitulace německých vojsk
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Mapa zachycující vojenskou situaci v květnu 1945 v okolí Slivic na Příbramsku. Jasně je zde vyznačena demarkační linie mezi americkým a sovětským prostorem

Mapa zachycující vojenskou situaci v květnu 1945 v okolí Slivic na Příbramsku. Jasně je zde vyznačena demarkační linie mezi americkým a sovětským prostorem
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Na snímku jsou příslušníci partyzánské skupiny Smrt fašismu pod velením kpt. Jevgenije Antonoviče, z nichž se někteří zúčastnili bojů u Slivice

Na snímku jsou příslušníci partyzánské skupiny Smrt fašismu pod velením kpt. Jevgenije Antonoviče, z nichž se někteří zúčastnili bojů u Slivice
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Přepad německých nepřátelských postavení u Slivice palbou

Přepad německých nepřátelských postavení u Slivice palbou
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Situace u tzv. demarkační čáry v Čimelicích 10. 5. – 11. 5. 1945, kde si snažili zástupci německých jednotek marně vyjednat vstup do amerického zajetí

Situace u tzv. demarkační čáry v Čimelicích 10. 5. – 11. 5. 1945, kde si snažili zástupci německých jednotek marně vyjednat vstup do amerického zajetí
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Sovětští vojáci při bojích v okolí Slivice, Milína a Březnice ve dnech od 11. 5. do 12. 5. v roce 1945

Sovětští vojáci při bojích v okolí Slivice, Milína a Březnice ve dnech od 11. 5. do 12. 5. v roce 1945
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Sovětští vojáci při bojích v okolí Slivice, Milína a Březnice ve dnech od 11. 5. do 12. 5. 1945

Sovětští vojáci při bojích v okolí Slivice, Milína a Březnice ve dnech od 11. 5. do 12. 5. 1945
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

SS-Gruppenführer a generálporučík Waffen-SS Carl Friedrich von Pückler-Burghaus

SS-Gruppenführer a generálporučík Waffen-SS Carl Friedrich von Pückler-Burghaus
Zdroj: Hornické muzeum Příbram

Památník Vítězství z roku 1970 připomínající bitvu u Slivice

Památník Vítězství z roku 1970 připomínající bitvu u Slivice
Zdroj: CEVH

Pomník nacisty zavražděného Václava Šplíchala

Pomník nacisty zavražděného Václava Šplíchala
Foto František Polák

Pomník obětem 2. světové války za obcí Slivice

Pomník obětem 2. světové války za obcí Slivice
Foto Zdeněk Blažek

Pomník obětem bitvy u Slivice v obci Buk

Pomník obětem bitvy u Slivice v obci Buk
Foto Zdeněk Šlehofer

Rakovický mlýn u Čimelic

Rakovický mlýn u Čimelic
Foto Tomáš Droppa

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.