Bitva u Gorlice 1915

Bitva u Gorlice 1915

Dne 2. května 1915 počala bitva u Gorlice (město v dnešním jihovýchodním Polsku). Německá 11. armáda generálplukovníka Augusta von Mackensena a dvě rakousko-uherské armády zahájily průlomovou operaci proti ruské 3. armádě generála Radko Dmitrijeva.  Do června vojska Ústředních mocností postoupily o stovky kilometrů, přičemž zajaly až čtvrt milionu ruských vojáků. Rusové ztratili Halič, Polsko, Litvu, Lotyšsko a část Běloruska. Na obou válčících  stranách se zapojili i vojáci pocházející z území dnešního Česka. Hlavního útoku se účastnil 21. pěší pluk z doplňovacího obvodu Časlau (v současnosti Čáslav). Na straně obránců bojovali tzv. „starodružiníci“ (Česká družina), předchůdci československých legií v Rusku. 

Česká družina vznikla již v srpnu 1914. Prvotně se skládala zejména z Čechů žijících na území carského Ruska.  Z počátečních dvou rot se vlivem přílivu zájemců jednotka rozrostla na roty čtyři. Velel zpočátku podplukovník Lotocký. Od října 1914 pak podplukovník Sozentovič. Prapor České družiny byl jednotce slavnostně předán na sv. Václava 28. září 1914 na Sofijském náměstí v Kyjevě. Od listopadu 1914 se jednotka zapojila do bojů. Do konce roku 1915 vstoupilo do České družiny přes dva tisíce dobrovolníků. Padlé příslušníky připomíná mj. pomník ve slovenských Medzilaborcích.  

Pěší pluk č. 21 vznikl již v roce 1733. Své pozdější číslo dostal ještě ve druhé polovině osmnáctého století. Čáslav jako posádkové město byla vybrána ve století devatenáctém. Celkem tři prapory pluku byly v letech 1914 až 1915 nasazeny proti ruské armádě v okolí Haliče, přičemž pluk vystoupil i v bitvě u Gorlice. Jeden prapor bojoval v Bosně a Hercegovině proti srbské armádě.  

Odkaz na pomník Medzilaborce v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-32400

Česká družina. Nástup k přísaze 1914

Česká družina. Nástup k přísaze, rok 1914
Zdroj: Wikipedie

Česká družina na Sofijském náměstí v roce 1914

Česká družina na Sofijském náměstí v roce 1914
Zdroj: Wikipedie

Svěcení praporu

Svěcení praporu
Zdroj: Wikipedie

Zatloukání hřebu na praporu České družiny

Zatloukání hřebu na praporu České družiny
Zdroj: Wikipedie

Přísaha Československé družiny na československé poštovní známce

Přísaha Československé družiny na československé poštovní známce
Zdroj: valka.cz

Překonávání řeky r-u pěšáky v květnu 1914

Překonávání řeky R-U pěšáky v květnu 1914
Zdroj: VHÚ

Rakousko-uherští sapéři hloubí v předvečer bitvy přibližovací zákopy k ruským pozicím květen 1914

Rakousko-uherští sapéři hloubí v předvečer bitvy přibližovací zákopy k ruským pozicím květen 1914
Zdroj: VHÚ

Památník České družiny ve slovenských Medzilaborcích

Památník České družiny ve slovenských Medzilaborcích
Zdroj: CEVH

Uniforma 21. pěšího pluku v roce 1914

Uniforma 21. pěšího pluku v roce 1914
Zdroj: Wikipedie

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.