Bitva o Británii

Na jaře 1940 Němci připravovali jako jednu z variant dalšího vývoje války invazi do Velké Británie pod krycím názvem „Seelöve“ (Lvoun). Pozemní operaci mělo předcházet ovládnutí vzdušného prostoru, které šéf německého Luftwaffe Göring slíbil Hitlerovi poté, co britský premiér Churchill odmítl všechny nabídky na uzavření míru. Letecká bitva se postupně odehrávala v několika fázích, na jejichž přesném vymezení nepanuje mezi historiky jednoznačná shoda. 

Výchozí pozice Velké Británie v daném střetnutí nebyla dominantní, díky odvaze a odhodlání vlastních lidí, ale i důležitým taktickým a strategickým chybám německého velení se dokázala ubránit. Německé letectvo se nezaměřovalo jen na vzdušná střetnutí nebo vojenské objekty protivníka. Útoky byly doprovázeny i  nálety na civilní budovy, přístavy a průmyslová města, včetně hlavního centra - Londýna. Výsledkem byly velké škody a ztráty, zejména na civilních objektech a obyvatelstvu. Při bombardování Coventry tak celé historické centrum lehlo popelem. Bylo při něm zraněno 865 civilistů a 554 osob bylo zabito. Morálka domácího obyvatelstva však byla nezdolná.

Koncem října 1940 Němci pochopili, že nejsou schopni dosáhnout svého cíle a zničit britské letecké síly, začali proto své akce omezovat na nálety podnikané v noci. Bitva o Británii je tak považována za první velký neúspěch nacistického Německa ve druhé světové válce. Přestože vyčíslení ztrát v dané etapě druhé světové války se liší, zmiňuje se, že Luftwaffe během celé bitvy o Británii ztratila mezi 1 887 až 1 918 letadly a 2 662 letců. Ztráty britských vzdušných  sil byly přitom poloviční a kolísaly mezi 1012 až 1023 letadly. Statistiky také konstatují, že ve střetnutí padlo pravděpodobně 537 pilotů britských vzdušných sil.

S počátkem bitvy o Británii se pojí i důležitý okamžik z dějin československého vojenského letectva. Dne 10. července 1940 došlo rozkazem britského ministerstva letectví k ustanovení 310. československé stíhací perutě RAF. Poměrně záhy byl zřízen Inspektorát československého letectva ve Velké Británii, do jehož čela byl jmenován pozdější letecký maršál Karel Janoušek. První válečnou základnou 310. československé stíhací peruti se stal Duxford v hrabství Cambridge a její základní stav činil 28 stíhacích pilotů. Vznik první československé stíhací perutě v britském královském letectvu měl velký význam nejen pro československou exilovou vládu v Londýně, ale i pro samotné Brity, neboť v době letecké bitvy o Anglii se zkušení českoslovenští piloti prokázali jako důležití spojenci. 

Dne 17. srpna 1940 byla peruť uznána bojeschopnou. První bojový vzlet se uskutečnil už následující den.  Do konce bitvy o Británii, který připadal na 31. října 1940, si letci připsali na svůj účet 40 a 1/2 nepřátel sestřelených jistě, 11 pravděpodobně a 6 nepřátelských strojů poškozených. K československým stíhačům z 310. československé stíhací perutě se nedlouho poté připojili letci od 311. československé bombardovací perutě RAF, která byla založena 29. července 1940. O měsíc později (29. srpna 1940) vznikla 312. československá stíhací peruť RAF. Mimo tyto jednotky působila řada československých stíhačů u britských a polských jednotek. K nejúspěšnějším československým stíhacím pilotům bitvy o Británii patřil Sgt. Josef František z 303. polské stíhací peruti. Do obecného povědomí vstoupili i npor. Emil Fechtner z 310. perutě, Alois Vašátko z 312. perutě nebo kpt. Stanislav Fejfar z 310. perutě. Nejčastěji se uvádí, že se bitvy o Británii zúčastnilo 88 československých pilotů, z nichž sedm padlo. Prvním byl por. Jaroslav Štěrbáček, který byl sestřelen dne 31. srpna 1940 poblíž Londýna. 

Je nepochybné, že naši letci posílili prestiž československého zahraničního odboje a významně přispěli k vítězství Velké Británie v letecké bitvě o Anglii. Věnujme proto těmto statečným letcům, kteří se zúčastnili bitvy o Británii, alespoň tichou vzpomínku, nebo zapalme svíčku, či položme květiny u pietních míst ve Velké Británii nebo Praze.

1. Odkaz v Evidenci válečných hrobů na londýnský pomník bitvy o Británii (Battle of Britain Monument): 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-34071&fnin=josef&srn=franti%c5%a1ek&st=0&

2. Odkaz v Evidenci válečných hrobů na Národní památník vítězství v bitvě o Británii v Capel-le-Ferne v Kentu ve Velké Británii:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-34907&fnin=josef&srn=franti%c5%a1ek&st=0&

3. Odkaz v Evidenci válečných hrobů na pomník v Praze-Bubenči věnovaný padlým československým letcům v době druhé světové války:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911&fnin=josef&srn=franti%c5%a1ek&st=0&

4. Odkaz na seznam československých letců, kteří se zúčastnili bitvy o Británii, přinášíme zde: 

https://www.army.cz/acr/raf/cast/007.htm