Atentát na Heydricha: Odvážná akce československého odboje

Atentát na Heydricha: Odvážná akce československého odboje

SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich, přezdívaný "Řezník z Prahy", "Plavá bestie", "Mladý zlý bůh smrti" či "Kat Třetí říše", byl hlavou Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a zastupujícím říšským protektorem v Protektorátu Čechy a Morava. Heydrich hrál klíčovou roli v plánování a realizaci "konečného řešení židovské otázky" a jeho brutální metody potlačování odporu vůči nacistickému režimu z něj učinily jednoho z nejnenáviděnějších nacistických vůdců.

Československá exilová vláda v Londýně, v čele s prezidentem Edvardem Benešem, rozhodla o nutnosti provést atentát na Heydricha jako symbolický akt odporu a povzbuzení morálky československého obyvatelstva. Operace byla svěřena výsadkářům Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi, kteří byli speciálně vyškoleni v britské SOE (Special Operations Executive). Kubiš a Gabčík seskočili padákem v prosinci 1941 v blízkosti Nehvizd a přesunuli se do Prahy, kde se skrývali u místních odbojářů. Operace byla nesmírně riskantní, vyžadovala detailní plánování a pečlivé sledování Heydrichova denního rozvrhu. 

Dne 27. května 1942 se Gabčík a Kubiš postavili u křižovatky v pražské Libni, kde měl Heydrich projíždět ve svém otevřeném Mercedesu. Gabčík se pokusil vystřelit ze samopalu Sten, ale zbraň selhala. Kubiš rychle zareagoval a hodil granát, který explodoval vedle Heydrichova vozu. Heydrich byl těžce zraněn střepinami a utrpěl vážné zranění břicha. Byl okamžitě převezen do nemocnice, kde podstoupil operaci. Zpočátku se zdálo, že se jeho stav stabilizuje, ale 4. června 1942 zemřel na následky septického šoku, pravděpodobně způsobeného infekcí.

Atentát na Heydricha měl dramatické důsledky. Nacisté spustili brutální odvetu, která zasáhla především obce Lidice a Ležáky, které byly srovnány se zemí a jejich obyvatelé zavražděni nebo deportováni do koncentračních táborů. Tato represivní opatření měla zastrašit obyvatelstvo a odradit od dalšího odporu. 

Výsadkáři se ukrývali v pravoslavném chrámu v Resslově ulici. Kromě Gabčíka s Kubišem zde pobývali také další výsadkáři – jednalo se o Josefa Bublíka, Jana Hrubého, Adolfa Opálku, Jaroslava Švarce a Josefa Valčíka. Své kamarády nakonec udal výsadkář Karel Čurda. Po těžkém boji s německými vojáky se odmítli vzdát a raději spáchali sebevraždu nebo padli v boji. Tento památný den 18. června 1942 si připomínáme jako Den hrdinů druhého odboje.

Atentát na Heydricha je považován za jeden z nejvýznamnějších aktů odboje proti nacistické okupaci. I přes kruté represe nacistů dodal tento čin odvahu mnoha dalším bojovníkům za svobodu. Po válce se stal symbolem hrdinství a obětavosti československého odboje, který přispěl k obnovení svobodného Československa.

Odkaz na pomník Operace Anthropoid v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-36641&rgid=10&rgn=Hlavn%c3%ad%20m%c4%9bsto%20Praha&orid=167&orn=Praha%208&mid=3194&min=Praha%208&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&chid=7&chin=Pietn%c3%ad%20m%c3%adsto%20-%20objekt&st=0&

Portrét Jana Kubiše

Portrét Jana Kubiše
Zdroj: Wikipedie

Portrét Jozefa Gabčíka

Portrét Jozefa Gabčíka
Zdroj: Wikipedie

"Plavá bestie", SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich

Zdroj: Rosswatt1979, Wikipedia Commons

Poškozený vůz Mercedes-Benz W142 Reinharda Heydricha na místě činu

Poškozený vůz Mercedes-Benz W142 Reinharda Heydricha na místě činu
Zdroj: Wikipedie

Terence Cuneo: Atentát na Heydricha. Olejomalbu pocházející asi z roku 1942 dnes uchovává ve svých sbírkách The National Archives (Velká Británie)

Terence Cuneo: Atentát na Heydricha. Olejomalbu pocházející asi z roku 1942 dnes uchovává ve svých sbírkách The National Archives (Velká Británie)
Zdroj: Wikipedie

Památník výsadkářům, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha, v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze

Památník výsadkářům, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha, v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
Zdroj: Wikipedie

Památník Operace Anthropoid v Praze-Libni

Památník Operace Anthropoid v Praze-Libni
Zdroj: CEVH

Celkový pohled na památník

Celkový pohled na památník
Zdroj: CEVH

Základní kámen pomníku Operace Anthropoid

Základní kámen pomníku Operace Anthropoid
Zdroj: CEVH

Letec - stíhací pilot generálmajor„in memoriam“ Otto Smik

Před 80 lety, 28. listopadu 1944, hrdinně padl generálmajor „in memoriam“ Otto Smik, který v době druhé světové války působil v RAF a díky mimořádným úspěchům své služby je považován za letecké eso. Při útoku na železniční stanici v Zwolle v Nizozemsku jeho letadlo těžce poškodila místní protiletecká obrana. Při přistávacím manévru Smik havaroval a na místě zemřel. Dnes se jeho ostatky nachází v hrobě na bratislavském hřbitově Slávičie údolie.

Památník Mohyla míru

Na Prateckém kopci u obce Prace stojí Mohyla míru, první mírový památník v Evropě. Připomíná bitvu u Slavkova (2. prosince 1805), kde francouzská armáda pod velením císaře Napoleona I. Bonaparta porazila spojená vojska Rakouska a Ruska pod vedením císařů Františka I. a Alexandra I. Iniciátorem stavby byl kněz prof. Alois Slovák, který propagoval myšlenku uctění padlých. Soutěž na památník vyhrál architekt Josef Fanta a stavba proběhla v letech 1909–1912. Mohyla v secesním stylu s kostnicí a kaplí ztělesňuje hlubokou úctu k obětem slavkovské bitvy.

Hroby čs. povstalců a maďarských vojáků na hřbitově Zlatá Koruna

Poblíž vltavského jezu Zlatá Koruna leží hřbitov stejnojmenné obce, kde jsou pohřbeny oběti květnového povstání 1945. Českoslovenští odbojáři a maďarští vojáci, kteří se k nim přidali. Dne 5. května 1945 vypuklo povstání, během nějž Maďaři pomáhali bránit most v Rájově proti jednotkám SS, které vedly trestnou výpravu. Přes jejich odpor Němci uspěli, využívajíce rukojmí. Padlo 5 Maďarů a 7 Čechů, následovaly popravy v Rájově. Těla maďarských honvédů byla po válce exhumována.