Atentát na Heydricha: Odvážná akce československého odboje
SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich, přezdívaný "Řezník z Prahy", "Plavá bestie", "Mladý zlý bůh smrti" či "Kat Třetí říše", byl hlavou Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a zastupujícím říšským protektorem v Protektorátu Čechy a Morava. Heydrich hrál klíčovou roli v plánování a realizaci "konečného řešení židovské otázky" a jeho brutální metody potlačování odporu vůči nacistickému režimu z něj učinily jednoho z nejnenáviděnějších nacistických vůdců.
Československá exilová vláda v Londýně, v čele s prezidentem Edvardem Benešem, rozhodla o nutnosti provést atentát na Heydricha jako symbolický akt odporu a povzbuzení morálky československého obyvatelstva. Operace byla svěřena výsadkářům Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi, kteří byli speciálně vyškoleni v britské SOE (Special Operations Executive). Kubiš a Gabčík seskočili padákem v prosinci 1941 v blízkosti Nehvizd a přesunuli se do Prahy, kde se skrývali u místních odbojářů. Operace byla nesmírně riskantní, vyžadovala detailní plánování a pečlivé sledování Heydrichova denního rozvrhu.
Dne 27. května 1942 se Gabčík a Kubiš postavili u křižovatky v pražské Libni, kde měl Heydrich projíždět ve svém otevřeném Mercedesu. Gabčík se pokusil vystřelit ze samopalu Sten, ale zbraň selhala. Kubiš rychle zareagoval a hodil granát, který explodoval vedle Heydrichova vozu. Heydrich byl těžce zraněn střepinami a utrpěl vážné zranění břicha. Byl okamžitě převezen do nemocnice, kde podstoupil operaci. Zpočátku se zdálo, že se jeho stav stabilizuje, ale 4. června 1942 zemřel na následky septického šoku, pravděpodobně způsobeného infekcí.
Atentát na Heydricha měl dramatické důsledky. Nacisté spustili brutální odvetu, která zasáhla především obce Lidice a Ležáky, které byly srovnány se zemí a jejich obyvatelé zavražděni nebo deportováni do koncentračních táborů. Tato represivní opatření měla zastrašit obyvatelstvo a odradit od dalšího odporu.
Výsadkáři se ukrývali v pravoslavném chrámu v Resslově ulici. Kromě Gabčíka s Kubišem zde pobývali také další výsadkáři – jednalo se o Josefa Bublíka, Jana Hrubého, Adolfa Opálku, Jaroslava Švarce a Josefa Valčíka. Své kamarády nakonec udal výsadkář Karel Čurda. Po těžkém boji s německými vojáky se odmítli vzdát a raději spáchali sebevraždu nebo padli v boji. Tento památný den 18. června 1942 si připomínáme jako Den hrdinů druhého odboje.
Atentát na Heydricha je považován za jeden z nejvýznamnějších aktů odboje proti nacistické okupaci. I přes kruté represe nacistů dodal tento čin odvahu mnoha dalším bojovníkům za svobodu. Po válce se stal symbolem hrdinství a obětavosti československého odboje, který přispěl k obnovení svobodného Československa.
Odkaz na pomník Operace Anthropoid v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-36641&rgid=10&rgn=Hlavn%c3%ad%20m%c4%9bsto%20Praha&orid=167&orn=Praha%208&mid=3194&min=Praha%208&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&chid=7&chin=Pietn%c3%ad%20m%c3%adsto%20-%20objekt&st=0&