Úvodní stránka > Aktuality > Seminář k péči o válečné hroby

Seminář k péči o válečné hroby

Praha, 13. 2. 2018 – na Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany se dnes konal seminář na téma Úloha krajských úřadů při koordinaci péče o válečné hroby v rámci kraje.

Seminář, který byl určen pro pracovníky krajských úřadů pověřené koordinací péče o válečné hroby, které se nacházejí na území kraje, zahájil ředitel Odboru pro válečné veterány plk.gšt. PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA. Hlavní náplní semináře bylo zhodnocení minulého roku a výměna zkušeností z kontrolní činnosti související s péčí o válečné hroby v roce 2017, a upřesnění úkolů a cílů na příští rok.

I nadále platí, že rozhodujícím kritériem pro hodnocení kvality péče o válečné hroby je jejich skutečný fyzický stav. Z tohoto hlediska patří jejich systematická kontrola z úrovně krajských úřadů mezi nejdůležitější nástroje koordinace péče o válečné hroby. Účastníci semináře se shodli, že fyzický stav většiny válečných hrobů je ve výborném nebo velmi dobrém stavu. Jde o dlouhodobý trend, který je odrazem vztahu vedení obcí a měst k válečným hrobům a pietním místům, které jsou v jejich vlastnictví, ale také fungujícího systému péče o tyto objekty.

Součástí semináře byly i odborné přednášky hostů:

Ing. Pavel Filipek, z Odboru pro válečné veterány, prezentoval aktuální stav péče o válečné hroby v zahraničí. Zaměřil se především na obnovu československých válečných hrobů a pietních míst na území Ruska, Ukrajiny a Slovenska, které byly v minulosti zcela zničeny. Zdůraznil, že zejména jednání s ruskými úřady jsou v poslední době stále složitější a jejich ochota podílet se na nápravě způsobených škod je minimální.

PhDr. Jan Frolík CSc., z oddělení záchranných výzkumů Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., seznámil přítomné s problematikou manipulace s nalezenými ostatky z pohledu současné archeologie, která dnes pokrývá období od objevení se přímých předchůdců člověka až téměř po současnost. Cílem archeologie z pohledu péče o válečné hroby je identifikace pohřbených. Z tohoto hlediska je důležité zejména přesné zachycení a následné vyzdvižení kosterních ostatků a předmětů nalezených při kostře, pečlivé zaznamenání změn na kostře (zranění, zuby), případně jejich porovnání s dochovanými vyobrazeními a provedení analýzy DNA.

Mgr. Petr Brestovanský, z Obecně prospěšné společnosti ARCHA 13, prezentoval své osobní zkušenosti a činnost společnosti při archeologické záchraně nalezených ostatků vojáků pohřbených především v období před 2. světovou válkou. Společnosti ARCHA 13 se daří výsledky svých záchranných prací prezentovat veřejnosti jak prostřednictvím trvalých expozic, tak formou akcí zaměřených na školní mládež.

Mgr. Tomáš Kotrlý, Th.D., vedoucí oddělení pohřebnictví Ministerstva pro místní rozvoj, seznámil přítomné s hlavními změnami zákona o pohřebnictví z pohledu péče o válečné hroby a naznačil možnosti spolupráce na úrovni krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Změny zákona o pohřebnictví umožňují Ministerstvu pro místní rozvoj a krajským úřadům mimo jiné provádět i kontroly dodržování zákona.

Nahoru